P R O  Z N Á M Ý                      DEVÍTKA     **1606

                E                                     A7  
1.   V ZRCADLE KALUŽÍ PROHLÍŽÍM SVŮJ SVĚT,DÉŠŤ NECHÁM STÉKAT TIŠE PO VLASECH
                  C             D           E  
        ZA LÍMEC PODZIM MI UKLÁDÁ SVÝ VYZNÁNÍ
        A JAK TY STOMY K RÁNU NA DUŠI LED,   V KABÁTĚ ZVYKŮ A ČEKÁNÍ,
                       C                                D  
        AŽ NĚČÍ TĚŽKÁ BOTA PRORAZÍ TU NÁMRAZU ŠEDIVEJCH USPĚCHANEJCH LET.

                         E                          G#MI  
REF:    A MY BUDEM ZAS HRÁT JEN TAK PRO VŠECHNY SVÝ ZNAMÝ,
              F#MI                      A                     E H7  
        ZASE BUDEM VÍTAT SLUNCE NA STRÁNÍCH NAŠICH ZNÁMEJCH HOR,
        ZE ŽIVOTA DÁME ŠÍT FRAK PRO ZTRACENÝ FLÁMY         H7
        A BÍLÝ MÍSTA, CO NÁM ROSTOU NA SKRÁNÍCH, PŘEKRYJEM KOUŘEM Z CIGARET.

2.      NA CÍVCE OSUDU SE TOČÍ FILM, KTEREJ UŽ KAŽDEJ DOBŘE ZNÁ,
        DEFILÉ VTEŘIN, HODIN A DNÍ, CO JSOU DÁVNO PRYČ,
        A STEJNĚ VĚŘÍM,ŽE SE JEDENKRÁT SEJDEM ZAS NAHOŘE, ZAS NA PÁR DNÍ,
        A LÉTA V TVÁŘI NAPSANÝ NÁM SMAŽE NOC, CO PŘEJDE, AŽ MY BUDEM CHTÍT.
                        A       E  
REF.2X + A BUDEM ZASE HRÁT JEN TAK...